Rubrika: Uncategorized

Dietní strava je drahá. Bohužel, toto je fakt.

Dietní strava je jakákoli potravina,  uvařené jídlo nebo způsob přípravy, které jsou pro tělo prospěšnější než klasická varianta tohoto jídla. Obvykle je požíváme  kvůli nižšímu příjmu kalorií při různých hubnoucích kůrách.

Ne vždy se musí jednat o exotickou potravinu. Zcela jednoduchý příklad jsou klasické brambory, které lze připravit v nezdravé i zdravé variantě. Jako smažené hranolky obsahují 1150 kcal a jako vařené bramobory ve slupce pouze 380 kcal. Tedy třikrát méně. Přitom množství vitamínů a minerálů zůstane v bramboře nejvíce právě při vaření ve slupce.

Další varianty dietních příloh je například bulgur, batáty (jsou bezlepkové), pohanka (je bezlepková), jáhly (jsou bezlepkové). V ČR začíná pak nový trend konjakových těstovin a nudlí.

Konjaké nudle jsou těstoviny z mletého sušeného kořene rostliny konjak (kořen vypadá podobně jako celer). Jejich energetická hodnota jsou jednotky nebo desítky kcal na 100 g (ostatní přílohy včetně dietních počítají kalorie ve stovkách). Velmi nízká hodnota sacharidů a zároveň neobsahují žádné tuky a bílkoviny. Obsahují hodně vlákniny. Produkty z konjaku mají v žaludku tendenci nasát vodu a nabobtnat. Tzn. i při malé porci máte pocit najezenosti a vydrží několik hodin.

Samozřejmě má konjak i několik nevýhod.

• obsahuje Glukoman, který snižuje schopnost žaludku vstřebávání látek, takže konjakové produkty je vhodné užívat nepravidelně, např. 2-3 týdně (rozhodně ne denně)
• množství sacharidů v konjaku je nízké a konjakové nudle tedy nemohou být 100% náhradou jiných vysokosacharidových příloh
• má docela nepříjemné aroma (jak u kterých značek). Obecně chutnější jsou nudle bez nálevu
• cena za porci je dost vysoká (25-40 Kč)

Přehledné srovnání konjakových těstovin a nudlí všech různých značek i vlastností nabídl například portál bonvi.net. Je zde i cenový přehled. Jak jde vidět, dražší nudle jsou chutnější a lépe se připravují. Mohou mít i více kalorií protože do směsi konjakové mouky se přidává složka s vyšším obsahem sacharidů (takové těstoviny jsou vhodné například pro sportovce, kteří mají vysoký kalorický výdej a nějaké sacharidy do sebe v příloze potřebují dostat).

Jak ale ušetřit na produktech z konjaku?

• kupujte levné varianty s horší chutí nebo aromatem a pořádně si je dochuťte,
• kupujte balíčky po více porcích. Velká balení na x dní jsou zpravidla levnější o 10-20%
• vychytávejte slevy na eshopech výrobců. Výrobci v rámci své prezentace často nabízí akční slevy výši např. 15% na veškeré zboží (v jakémkoli množství). Sledujte jejich stránky a akcí využívejte.

Tento článek je věnován spíše mladým lidem a mladým rodinám, které svůj společný život teprve rozjíždí. Spoustě lidí vysává velkou část peněz nájem za bydlení. V ČR žije zhruba třetina obyvatel v nájmu. Velkou část tvoří studenti a mladí pracující, kteří chtějí žít samostatně, ale zároveň ještě neví, kde přesně se usadit a nechtějí se přivazovat k nějakému místu. Druhou velkou skupinou nájemníků tvoří rodiny s dětmi a důchodci. Toto je riziková skupina. Obvykle to není náhoda, když čtyřicetiletí lidé s patnáctiletými dětmi žijí v nájmu. Nebo důchodci. Znamená to, že za svůj produktivní život si nebyli schopní pořídit vlastní bydlení. Což je dost smutné, když si vemu, že někteří naši mladší kamarádi, kteří nemají ještě ani třicet, tak vlastní byt mají (někteří i dva). A nejsou to žádní pracháči. Mají normální mzdy.

Co tedy poradit mladým začínajícím lidem

• co nejdřív si našetřete nějakou částku, která vám pokryje aspoň 20% kupní ceny bytu. Ano, je to daleko jednodušší mimo pražskou a brněnskou oblast. Využijte tedy toho, že třeba žijete jinde, kde jsou ceny bytů daleko nižší.
• vemte si hypotéku. Úroky jsou teď minimální a bydlení pořídite celkem levně. Placení hypotéky + všech poplatků (fond oprav, voda, plyn, elektřina atd.) vás zpravidla vyjdou jen o pár procent více, než když platíte klasický nájem. Př. byt 2+1 v Ovstravě. Hypotéka na 10 let (půjčeno 80% peněz) + náklady na byt jsou celkem 10 000 Kč. Nájem (celkové náklady) v této lokalitě ve stejném bytě je 9000 Kč. Co si teda vyberu ? Bohužel si toto většina lidí nechce spočítat
• nerozhazujete za blbosti a soustřeďte se hlavně na splácení hypotečního dluhu. Čím dříve splatíte, tím budete mít každý měsíc o tu splátku více do rodinného rozpočtu.

Co poradit starším lidem, kteří si nedokázali pořídit bydlení

Vám se radí těžko. Zřejmě máte nižší příjmy, nebo peníze utrácíte za cigarety a chlast. Takže pokud nevycházíte s nájmem, zkuste si najít něco levnějšího. Uskromněte se. Stejně asi máte doma prd, takže nepotřebujete velký byt. K vysedávání u televize a kouření vám bohatě stačí jeden pokoj. Jiná rada tady už není.

Sex je zábava chudých, jak se říká. A je na tom něco pravdy. Chudší mají obvykle více dětí. Bohatší lidé jsou obvykle zaměstnanější a také chodí později z práce či podnikání. Jsou tedy více psychicky unavení a na sex nemají čas. To to jsou fakta. Užít sex si ale můžeme všichni, ať vyděláváme málo nebo moc. Jen omezme to plodění dětí. Místo toho se zaměřte na nové sexuální praktiky a techniky.

Proč si však neudělat radost  a nezačít si užívat sex i jinak, než jen způsobem na plození dětí. Pořiďte si sexuální pomůcku. Ta vám zaručí, že budete chtít sexovat a ne otěhotnět. Takový pořádný silný vibrátor v nočním stolku je výhra. Nezáleží na tom, jestli máte peníze. Vibrátory jsou luxusní drahé i levné. Navíc takový robertek vám vydrží celé roky, takže se jedná o investici na celé dlouhé roky.

Pokud jste žena, tak bychom doporučili vybírat mezi masážními vibračními hlavicemi. Je to dlouhé držadlo s pohyblivým krkem. Na něm je vibrační hlavice. Průměr hlavice bývá i 7 cm. Tento masážní vibráto vibruje opravdu silně (všechny typy). Stačí jej přiložit na klitoris a za několik minut je uděláno. Rozplynete se na vlnách orgasmů (ano, píšeme „ů“, můžete v pohodě dosáhnout opakovaného orgasmu). Dosáhnete vždy jen klitoridálního orgasmu.

Pokud chcete klasický vibrátor do vagíny, je z čeho vybírat. Doporučuji navštívit nějaké stránky které nejsou eshop, ale doporučují produkty. Např. vibratory.org provozují stránky kde najdete žebříček s nejlepší vibrátory v česku. Zde najdete jednoduchý žebříček kvalitních robertků, seřazených dle funkčnosti. Je to skvělé pro základní přehled. Během 5 minut se dovíte, co se dnes prodává a za kolik. Jednoznačně vede fialový Borůvka 2 z jemného silikonu. Stojí pár korun, má silné vibrace a proto je to asi nejprodávanější vibrátor u nás. Je to klasická imitace pánského penisu.

Nemusíte však kupovat klasickou variantu. Např. Stronic Drei je dokonalý pulzátor. Vlastně ani nevibruje a vydává pulzy (sled vibrací za sebou) a příráží. A sám. Není třeba jej ani držet. Prostě stačí zarazit do díry a nechat je všechnu práci udělat. Dalším hitem je Funny Orange. Stojí pár korun a řádně vám provětrá klitoris. Není moc na strkání do vaginy. Je tvrdý plastový. Super silně vibruje. Proto se s ním dobře tlačí na poštěváček a udělá vás hodně tvrdě.

A nakonec něco pro náročnější pány. Anální lízací kolík bVibe. Pořádný macek. Natrhne vám pořádně zadek pánové. Je sice dost drahý, ale systém podpvrchových kuliček, které imitují lízání zadečku vám to plně vynahradí. Stačí se podívat do tabulky a vybírejte.

Tento web je sice o šetření, ale co se sexu týče, nešetřete. 1000-3000 Kč si může dovolit každý. Berte to tak, že je to investice na minimálně pět let. Ale obvykle vám vydrží ještě déle.

Čas od času si musí každý orazit a odpočinout si od stereotypu. Lituju lidi, kteří trčí celý život pořád doma a o víkendu nejedou ani na výlet do blízkého lesa. A že je takových lidí mraky. Stačí se podívat na Výměnu manželek jak žije český lid o víkendech. Obvykle sedí doma a hulí děckám nad hlavama. Hrůza. A když se jich zeptáte, ať je vemou ven, tak jen konstatují, že nemají peníze (což teda skutečně nemají, když vidíte ty domácnosti. A právě děti strádají nejvíce. Je pro ně mnohem lepší, když je rodičové vemou ven a věnují se jim v přírodě při hře.

Peníze jsou vůbec dost chabá výmluva. Jezdit na výlety o víkendu se dá i při nízkých financích. Neznám žádný kout naší republiky, kde by do 10-20 km nebylo něco krásného, co stojí za to navštívit. I vícekrát. Přece výlet do lesů vás jen tak neomrzí. Můžete chodit opakovaně ty stejné trasy a jen si užívat přírody, dýchat čerstvý vzduch a užít si čas s rodinou. Ale at jen neteoretizuju, uvedu několik tipů jak skutečně ušetřit.

• Pokud nemáte auto, dopravte se na místo autobusem či vlakem. Pokud vás jede více, můžete ve vlaku použít množstevní slevu. Vlak není tak drahý jak si myslíte. Děti ocení cestu vlakem mnohem více, než přejezdy autem. Navíc si můžete cíl naplánovat tak, aby jste zpět domů došli pěšky. Například se vyvezete někam deset km od bydliště nebo od města a zpátky půjdete pěšky. Takovou to vzdálenost v pohodě ujdete. A pokud ne, tak je něco už hodně špatně
• Nemusíte nutně navštívit restauraci. Vemte si sebou svačinu, pár rohlíku se šunkou. Kupte pár plechovek piva a dejte si přímo v lese. Co vaše děti zaručeně potěší je, když uděláte oheň a opečete si párky. To je pro ně to pravé dobrodružství.
• Na internetu si najděte ceny, které budete platit za vstupy a některé z nich vyřaďte. S dětmi nemusíte chodit na prohlídku zámku. Raději jim připravte program v lese. To je zadarmo. Podívejte se na internet, jaké jsou hry pro děti do přírody. Klasika je třeba šipkovaná. Jednoduchá hra s několika úkoly a na konci musí najít poklad (drobná sladkost). Stojí to pár korun a děti vám za to budou vděčné a budou si to pamatovat po celý život.

Ukázali jsme vám několik tipů na levné výlety pro děti, která vás budou stát doslova pár stokorun za celý den. Tak vzhůru do lesa. Má otevřeno každý den a vstup je zdarma.

Voda je ihned po vzduchu a teplu nejcenějším zdroje, které lidstvo má. Seřazení stylem – vzduch, teplo, voda a další se odvíjí od toho, které z nich potřebujete zajistit nejdřív. Bez vzduchu logicky zemřeme během minut, bez tepla jsou to desítky minut, bez vody zhruba tři dny nebo někdy i více dní. Proto je voda cenná, přestože ji bereme jako samozřejmost. Češi nicméně patří k poměrně spořivým nakladatelům s vodou. Je to kvůli vysokým cenám, které jsou srovnatelné se západem, nebo jsou i vyšší. Vše díky minulé privatizaci prodeje vody. Mezinárodní korporace se vecpaly do českého vodního byznysu a draze s obrovskou marží českou vodu prodávají Čechům. Za prodej mohou tehdejší zastupitelé jednotlivých obcí (zřejmě hrály roli i úplatky..). Voda, jako strategický zdroj si měl stát nechat plně ve své moci.

Pojďme si projít několik bodů, jak můžete za vodu ušetřit pár korun a neházet všechno do chřtánu zahraničních korporací.

1. Nová pračka a myčka – staré spotřebiče spotřebovaly o třetinu až polovinu více vody než dnes. Pokud je vaše myčka či pračka starší 10 let, doporučujeme zakoupit nové (paradoxně budou asi i levnější než před deseti lety). Na úspoře vody je hodně znát. Navíc mají řadu nových programů, které jsou šetrnější na spotřebu vody a se stejným mycím efektem spotřebují polovinu. Navíc jsou dnes programy kratší a spotřebují tak i méně elektrické energie.
2. Mytí rukou ve studené vodě – dodávka teplé vody (ať už máte veřejný ohřev nebo karmu doma) je dražší než studené. Pokud si tedy jen potřebujete opláchnout přes den ruce, obličej nebo i hrneček o pití, stačí použít studenou vodu. Teplá voda není pro odstranění špíny až tak důležitá (podstatné je mýdlo). Pořiďte si také pákové baterie. Rychleji s nimi nastavíte vhodnou teplotu vody a myjete. S klasickými otáčecími kohoutky to trvá déle a spoustu vody vyteče, než vůbec začnete něco ve vodě dělat.
3. Sprchování místo napouštění vany – osobně neznám moc lidí, co by si pravidelně dělali vanu. Je to naprosto zbytečný „luxus“. Nebo spíše řekněme ztráta času. Napouštěním vany spotřebujte zhruba čtyřikrát více vody než klasickým sprchováním. Sprchování je navíc rychlejší, takže ušetříte ještě čas na nějakou smysluplnější čínnost.
4. Kapající kohoutek či záchod si nechte co nejrychleji opravit. U záchodu je vhodnější vypnout přívod vody do nádrže a záchod dočasně zalevát napuštěným kýblem s vodou. Záchodem může totiž protéct za den klidně 1000 litrů vody (což je zaden 80-90 Kč..) Kapající kohoutek je řádově litry denně, ale i tak proveďte opravu co nejdříve.

Prakticky v jakémkoli typu práce je polední přestávka na oběd. A to při kancelářské i manuální práci. Pokud máte dotovanou stravu (nemyslím stravenky) formou levné kantýny nebo obědy za pár korun, je to v pořádku. Bavíme se o celkové ceně do cca 50 Kč za oběd. Pokud navíc vaří dobře, máte na výběr z více jídel, není moc co řešit. Zůstańte při tomto systému. Vařením doma moc neušetříte.

Jestliže vám záměstnavatel přispívá stravenkou a jste odkázání na chození do restaurací na klasická polední meníčka, máte prostor na ušetření větší. Vařením můžete ušetřit docela dost peněz.

Řekněme, že průměrně utratíte sto korun za polední oběd. To je za měsíc kolem 2200 Kč jen za obědy. Nehledě na to, že platíte část stravenkou. Jsou to peníze jako peníze. Pokud si budete vařit do práce doma, tak utratíte průměrně kolem 40 Kč za oběd (u lepších jídel s masem). To je za měsíc kolem 900 Kč. Ušetříte 1300 kč. To je krásná měsíční úspora. Za rok to dělá úspory téměř 16000 Kč!

Navíc lze ušetřit ještě více, pokud se budete při vaření držet několik jednoduchých tipů:

• nedělejte si každý den maso
  naši předkové také nejedli maso každý den. Obvykle tak 2-3x týdně a spíše méně. V chudších rodinách jen v neděli nebo ani to ne. Takže když si na dva obědy uděláte maso, tři budou bez masa, nic se nestane. Víkend si pak již naplánujte jak jste zvyklí.
• uvařte jedno jídlo na více dní
  nemusíte vařit každý den. To vám vezme hodně času, a když člověk chodí do práce, není moc zábavné trávit večery u plotny. Můžete si však připravit jídlo na dva dny. V neděli v rámci oběda si necháte něco na pondělí. V pondělí večer uvaříte na úterý a středu. Ve středu večer navaříte na čtvrtek a pátek. Takže přes týden budete vařit pouze dvakrát. A to není vůbec moc.
• udělejte si jídelníček na všechny vaření v týdnu
  zavčas si naplánujte co budete vařit (jak jsme si řekli, v týdnu to bude pouze dvakrát) a nakupte si potraviny na obě vaření již v pondělí. Tím zaručíte, že jidelníček nezměníte a nekoupíte nic navíc.

Dnes se budeme věnovat tématu jak ušetřit na oblečení. Mohli bychom vám tady psát, jak máte chodit do sekáče a nakupovat tam rifle a mikiny za dvacet korun. To je samozřejmě dobrý nápad. Sekáčů je velké množství a zdá se že opět zažívají boom. A seženete tam opravdu pěkné a hlavně velmi velmi levné oblečení.

V naší domácnosti nakupuje v second-handu hlavně manžel. Pracuje manuálně a dosti špinavou práci dělá. Jako živnostník si musí nakupovat vybavení sám. Kdyby měl kupovat desatery monterky za sezónu, tak jej to vyjde hodně draho (jedny pevné monterky kolem tří stovek). Takhle nakoupí za dvě stovky deset riflí ze sekáče a má vystaráno. Za podobné ceny nakoupí i pracovní trika a košile. V tomto článku vám však chci říct několik tipů, jak nakupovat levné oblečení i v běžných obchodech.

• Oblíkejte se po sezóně
  Dnešní sezónní slevy začínají mnohem dříve než kdysi. Prakticky již v lednu máte zimní výprodeje, přičemž zima je dnes dost posunutá a v lednu teprve začíná. Zkuste tedy nákup zimního kabátu, oteplovaček pro dítě, či teplých mikin nechat na leden. V březnu jsou navíc totální vyprodeje. Běžně koupíte zimní věci za čtvrtinovou cenu (tzn. sleva 75%). Však je můžete nosit až v příští sezóně. Schováte do skříně a vytáhnete v listopadu.
  Podobně letní oblečení. To se vyprodává již v srpnu (některé fashion řetězce již v červenci). Levně nakoupíte například plavky, trička, halenky, kratasy . Schováte do skříně a budete je nosit napříští rok hned zjara.
• Ignorujte drahé značky
  Značka sama o sobě nemá žádnou reálnou hodnotu. Není to parametr kvality. Kvalitu určuje vždy konkrétní produkt. Ten je třeba si prohlednout, jaký je materiál, kvalitu stehu a vzhled. Značka by při výběru oblečení neměla hrát žádnou roli. Doby, kdy jsme obdivovali, když někdo nosil addidas jsou dávno pryč. Dnes je to každému jedno. Důležité je, zda je oblečení funkční a dobře vypadá. Beztoho jsou vesměs všechny velké značky šité v Číně, obvykle v několika málo fabrikách. Takže stejné triko prodává více značek. Jen na něj natisknou logo.
• Udělejte si seznam oblíbených obchodů
  Napište si do wordu nebo excelu seznam vašich oblíbených obchodů s módou. Každé dva týdny si jej otevřete a projděte webové stránky těchto oblíbených obchodů. Většina z nich totiž má na svém webu informace o výprodejích. Ty jsou bud přímo ve speciální kategorii „Výprodej“ (nebo nějak podobně), případně se jich chtějí zbavit tak, že je označí jak „oblíbené“ nebo „nejprodávanější“. Pak bud hadřík objednejte přímo na netu a vyzvedněte na prodejně nebo zajděte přímo tam.

Doufám, že uvedené tři tipy vám pomůžou ušetřit nějakou tu korunu do rodinného rozpočtu. Za rok může ušetřená částka dosáhnout i 10 000 Kč. Zvláště kdy tyto návyky začnete používat i v dalších nákupech (sportovní vybavení, kosmetika, dovolená, bytové doplňky apod.)

Bankovní byznys je v ČR pro velké banky hodně vydělečný. Pokud se podíváme na velké bankovní skupiny (ERSTE – Česká spořitelna, Societé Generale – Komerční banka) tak jejich české dcery jsou těžce ziskové. A všechny peníze jdou do domácích zemích, kde jsou banky naopak v lepším případě v malém zisku. V horším případě ve ztrátě (třeba ERSTE, kde česká skupina dotuje zbytek společnosti). Proč to tak je? Protože si necháme kálet na hlavu a platíme bankám spousty poplatků „za nic“. Situace se naštěstí v posledních letech hodně zlepšuje. Přesto se zmíníme jak nějakou tu tisícovku ušetřit.

Běžný člověk potřebuje od banky jen málo. Jeden účet, kam mu chodí výplata, několik převodů měsíčně a platební kartu. Většina už dnes používá internetové bankovnictví. Přesto i za těchto pár služeb platí někteří lidé více desítek korun měsíčně (cca 100 – 200 Kč). Pokud provádíte transakce online není důvod, aby jste za ně platili. U velkých bank je tato částka za měsíc zcela běžná. 

Proč lidé zůstávají u velkých drahých bank

Nejčastějším argumentem je, že mají blízko pobočku. Respektive že na jejich malém městě má pobočku pouze jejich banka. To by bylo v pořádku, jenže kolikrát skutečně potřebujeme navštívit pobočku banky? Dvakrát za rok, možná třikrát.
Dalším argumentem je bezpečnost. Velké banky jsou prý bezpečnější než ty malé. Ze zákona vkláda každá banka dle velikosti určitou částku do fondu na ochranu bankovních vkladů. Když nějaká bankovní instituce zkrachuje, šáhne se do fondu a uhradí se to. Myslíte ale, že je tam dost peněz na to, aby se vyplatili všichni klienti, pokud padne velká banka ? Máte pravdu. Tolik peněz tam není. Když by však zkrachovala malá banka, tak se tam ta částka najde.

Které malé banky jsou levné

V podstatě kterékoli, které vznikly v posledních letech. Nejvíce z nich jde vidět Fio banka a AirBank. Obě mají výraznou reklamní kampaň. Ať už ji vnímáte pozitivně nebo negativně (koza Vlasta a její Fííííjoooo zná každý), rozhodně ji znáte. Počet klientů těchto bank rychle roste. Přesto že každá má trošku jinou bezpoplatkvou politiku, daří se oběma.

Fio banka jede stylem nulových poplatků. Nic od vás nechce, ale vy také nečekejte bůhvijaké úroky na spořáku nebo komfortně zařízené pobočky. Běžné poplatky (vedení účtu, zasílání plateb, výběr z vlastních bankomatů) máte zdarma. Drtivá většina lidí nic jiného nepotřebuje. Pokud navíc platíte kartou, tak vám naskakují výběry zdarma z cizích bankomatů. Pobočky jsou skromné, ale aspon vidíte, že se nevyhazují peníze za blbosti.

Air bank má také vše zdarma, ale za určitých podmínek. Pokud aktivně využíváte kartu, máte zdarma běžné bankovní služby ale také vyšší úrok na spořícím účtu.

Jak je vidět, obě banky jsou zdarma, ale každá má trošku jiný koncept – přístup. Určitě neprohloupíte ani u jedné a váš měsíční poplatek v bance bude nula. Za rok by jste mohli ušetřit kolem 1600 Kč. Není to moc, ale na zemi ty peníze nenajdete.

V první řadě je třeba podotknout, že potraviny jsou v zápádním světě velmi levné. Možná s tím nechcete souhlasit, ale je to tak. Uveďme si to na příkladu. Ve středověku museli lidé strávit prací pro jídlo téměř 75% pracovní doby (a ta byla šest sedm dní v týdnu od rána do večera..). V roce 1960 to bylo stále ještě kolem 50%. Dnes strávíme prací na jídlo přibližně 30% času. Ano, je to z velké části díky mechanizaci a zrychlení metod výroby jídla. Druhá věc jsou však dotace zemědělcům. Díky tomu produkují suroviny za směšně nízké nákupní ceny, a jídlo je tak vyráběno a prodáváno velmi levně. Říká se, že 30% jídla se v západním světě vyhodí. Tzn. že vaše domácnost by na jídle mohla ušetřit tolik, kolik ho vyhodí.

Z toho všeho vyplývá, že základním šetřícím mechanismem je nakupovat tolik, kolik skutečně spotřebuji. Znáte to sami, když vezmete čtyři druhy uzenin, tři druhy sýra a ještě rybí salát. Protože zrovna na to všechno máte chuť. Přitom spotřebovat tyto potraviny je nutno do několika dní. Jsou však samořejmě další věci, které Vám umožní jak ušetřit za jídlo.

Další věcí je vaření. Vařte vždy na dva dny. Vaření na jeden den je dražší na spotřebu energie a váš čas. Vaření na tři dny je zbytečné, jídlo se vám přejí. Optimálně se tedy vaří na dva dny.

Lovci slev vám tuto metodu doporučí jako nejlepší. Nicméně opak je pravdou. Pokud běžítě do hypermarketu za slevou, mozek se přepne do režimu zběsilého nakupování a domů přinesete i věci, které jsou ve vaší kuchyni zbytečné. Navíc nejsou v akcích, tudíž za nákup ve finále zaplatíte více. Pokud se již chcete zabývat slevami, soustřeďte se hlavně na suroviny jako mouka, cukr, sůl, mléko. Tyto vydrží a můžete si je nakoupit do zásoby. Vyhněte se akcím na různé salámy, kuřata, jogurty apod. Nakoupíte více než potřebujete a ještě z toho část vyhodíte.

Plánování chleba. Chleba je nejčastější potravinou, která se vyhazuje. Obvykle necháte kus větší patky někde v zadu a paji rovnou vyhodíte. Cestou z toho je pečení vlastního chleba. Ten je jednak chutnější, levnější a protože do něj vložíte vlastní úsilí, tak jej jen tak nevyhodíte.

V podstatě si stále vybíráme z nabídky tří poskytovatelů telefonních služeb. Tzv. virtuální operátoři, jsou jen jejich prodloužená ruka, která drží v dlaní víceméně to samé. V dnešní době většina z vás bude chtít mít kombinaci volání, sms a data (internet do mobilu). Volání zpravidla chceme neomezené do všech sítí (netýká se placených linek 840, 844 a 9xx, tam vás vždy hezk natáhnou). Nechceme totiž řešit, zda voláme kamarádovi do vodafone nebo na úřad na pevnou linku. Denně provoláme průměrně 10 min. To dělá cca 300 minut měsíčně. Druhý požadavek jsou neomezené sms. Někdo esemesuje hodně, desítk sms denně. Já v průměru pošlu tak tři a myslím že průměr bude někde kolem těch tří. Měsíčně to dělá cca 100 sms. Posledním a v posledních dvou letech rozšířený požadavek je internet (data). Optimální je balíček o velikosti 1 GB, tak abychom se nemuseli omezovat. Hledejme tarif, který obsahuje všechny tyto položky.

V nabídce hlavních operátorů tyto požadavky splňují no limited tarify. Cena tarifů je kolem 750 Kč měsíčně. Rozhodně je však nekupujte za těchto podmínek, které jako první najdete na intenetu.

Jak najít nejlevnější variantu

Nejrůznější vyhledavače srovnavače vám příliš nepomoho. Občas ukážou nějakou akční nabídku, ale vesměs nabízí jen to, co je na webech operátorů. Zkuste tedy zavolat přímo operátorvi. Většinou vám kompletní tarif za 750 Kč nabídnou někde kolem 550 Kč. To už máte ušetřeno 200 Kč měsíčně (2400 Kč ročně). Pokud jste ochotni změnit číslo, Vodafone vám tento tarif dá na dva roky za 450 měsíčně. Zkrátka zkoušejte. Klidně jim řekněte, že máte jindé nabídku o 50 kč levnější a uvidíte, že vám ji srovnají. Další výhodou je, pokud máte více čísel, pro které chcete tarif zřídit. Tuto akci má t-mobile. Pokud berete dvě služby (dvě čisla, čislo a tv, apod.), tak dostanete un limited tarif za 450 (plus mínus). Ovšem nejlepší a nejjednodušší metoda je poptat se kamarádů a rodiny. Většina lidí se ráda chlubí jak mají levný tarif. A dříve nebo později narazíte na někoho kdo má tarif od firmy (třeba už přes někoho) a mohl by vám jej zařídit taky. Pak se dostaneme někde k číslům 250 – 400 Kč měsíčně. Pokud by jste tedy sehnali tarif za 350 Kč měsíčně, tak oproti plné ceně je to úspora 4800 Kč za rok. To je malá dovolená. Takže nezapomeňte, vyptávejte se kohokoli známého. Téměř jistojistě za nedlouho narazíte na hodně levnou nabídku.